Big Lebowski / The Big Lebowski
(USA, Británie, 1998, 117', režie: Joel Coen, Ethan Coen)

Klip
(Srbsko, 2012, 100', režie: Maja Milos)

Hodný syn / Hyvä poika
(Finsko, 2011, 87', režie: Zaida Bergroth)

Bojovnice / Kriegerin
(Německo, 2011, 100', režie: David Wnendt)

Dvacetiletá Marisa pracuje jako prodavačka ve východoněmeckém maloměstě. Její soukromý život je definován přítelem - neonacistou a partou mladých extremistů na jedné straně a láskyplným vztahem k nemocnému dědečkovi na straně druhé. V okamžiku, kdy začne eskalovat násilí její party v každodenním projevu, začne Marisa přehodnocovat svůj dosavadní život a v jejím nitru propukne svár oscilující mezi násilím, bezmocností a hledáním existenčního ukotvení. Jedná se o nelítostný příběh jednoho předčasně ukončeného života, vyprávěný bez emocí a se značnou dávkou naturalismu. Všechny postavy ve filmu mají reálné vzory a samotný příběh je založený na skutečných událostech.

Upoutávka

Tady to musí být / This Must Be the Place
(Itálie, Francie, Irsko, 2011, 113', režie: Paolo Sorrentino)

Italský režisér Paolo Sorrentino přichází s filozofickou road movie plnou tklivých i černohumorných situací. V hlavní roli exceluje Sean Penn jako bývalá rocková hvězda Cheyenne a elegantně mu sekunduje Frances McDormandová jako jeho manželka. Cheyenne se dvacet let nudí ve svém krásném domě. Občas ho někdo na ulici pozná, ale davy fanoušků ho nepronásledují. Nic nového už netočí, žije jen z minulosti, pořád nosí staré „gothic“ oblečení a přitom se propadá do melancholie, z níž ho chvílemi vytrhává svým mateřským přístupem pouze manželka. Když zemře jeho otec, s nímž se nestýkal, protože jako teenager získal dojem, že ho nemá rád, vydá se do Ameriky. Dozví se, že stařec celý život toužil po jediném - najít dozorce z koncentračního tábora, který ho kdysi ponížil. Cheyenne se rozhodne, že tento úkol dotáhne do konce, snad kvůli pomstě a snad i proto, že si potřebuje vyřešit, jak to s jejich vztahem vlastně bylo.

Upoutávka

Tenkrát na Západě / C'era una volta il West / Once Upon a Time in the West
(Itálie, USA, 1968, 166', režie: Sergio Leone)

Jeden z nejslavnějších westernů v historii světové kinematografie.

Opuštěná železniční stanice, na které tři muži trpělivě čekají na příjezd vlaku, je legendárním prologem jednoho z nejslavnějších westernů v historii světové kinematografie, který se promítá v rámci letošního Projektu 100. Film popisuje dva střety, které se odehrají ve Flagstone, fiktivním městě na Divokém západě. Jedním z nich je boj o pozemek související s výstavbou železnice, druhý se týká pomsty chladnokrevnému  zabijákovi. Hrdinové mezi sebou rozehrají složitou hru plnou úskoků, intrik, podrazů a rychle letících kulek. Jde také o lásku, o chlapskou čest a pomstu. Slunce pálí, nízko nad zemí žene vítr všudypřítomný prach a jednotlivé postavy nevyhnutelně kráčí vstříc svému osudu.

Upoutávka

Jan Pavel II. - hledal jsem vás / Jan Pawel II: Szukałem Was...
(Polsko, 2011, 90', režie: Jaroslaw Szmidt)

Polský dokumentární film věnovaný Janu Pavlu II. nazvaný „Jan Pavel II. - hledal jsem vás“ vznikal čtyři roky, ve třinácti zemích na čtyřech kontinentech.

Velká žranice / La Grande bouffe
(Francie, Itálie, 1973, 135', režie: Marco Ferreri)

Snímek Marca Ferreriho byl ve své době považován za velmi provokativní. Mnozí kritikové jej považovali za samoúčelnou kontroverzi či oslavu estetiky hnusu a ohavnosti, které chybí jakékoli hlubší sdělení. Sám režisér jej ale označil jako pokus o nastavení křivého zrcadla nenasytné konzumní společnosti své doby.
Ačkoliv i dnes může film na diváka působit mnohdy bizarně a vyvolávat u něj místy doslova fyzický odpor, v každém případě se jedná o výstižné podobenství tělesného pokušení, chtíče a nenasytnosti, které mohou člověka jednoduše svést na nebezpečnou cestu zkázy.

Po filmu se diváci mohou těšit na malé zabijačkové pohoštění!

V temnotě / W ciemności
(Polsko, Německo, Francie, Kanada, 2011, 138', režie: Agnieszka Holland)

Krátký film o lásce / Krótki film o milosci
(Polsko, 1988, 86', režie: Krzysztof Kieślowski)

Prodloužená verze šestého dílu Kieślowského Dekalogu tematizuje voyerismus, chtíč a z něj pramenící ponížení mladého emočně labilního člověka, který zahoří bezprostřední platonickou láskou ke starší zkušené ženě. Jeho láska přeroste v posedlost, svou „oběť“ neustále sleduje z domů dalekohledem v oknech jejího bytu naproti. Postupně dokonce začne i přímo zasahovat do jejího života prostřednictvím různých telefonátů, ukradených poštovních zásilek a podobně. Nakonec je Magdou, objektem své touhy, pozván k ní domů, kde prožije potupné a ztrapňující sexuální zahanbení. Jeho obsese a ponižující důsledky jej doženou až do dramatických krajních mezí života. Do protikladu je zde postavena láska mladého člověka, čistá a abstraktní, s láskou zkušené ženy, fyzickou a promiskuitní. Výraznou roli hraje také kamera, která děj sleduje optikou špehujícího pozorovatele. Přitom se však tato perspektiva sledujícího dalekohledu obrátí ve chvíli, kdy dojde k výměně role pozorovatele a pozorovaného v momentě, kdy si Magda uvědomí důsledky svých činů a hrátek. V tento okamžik je zároveň i odlišná situace dvou hlavních postav vyobrazena jako zoufalá a postavená na stejnou úroveň.